Charakteristika elektrických infračervených zářičů SUNLINE

Sálavé vytápění infračervenými zářiči SUNLINE® je jedním z nejefektivnějších způsobů vytápění, které najde uplatnění zvláště u rozlehlých, špatně izolovaných nebo nepravidelně využívaných objektů. Ohřívá přímo (primárně) lidi a objekty bez ohřevu vzduchu ve vytápěných prostorách. Sálavé teplo má také zásadním vliv na tepelnou pohodu, což znamená, že se při vyšší sálavé teplotě ploch cítíme příjemně i v prostorách s nižší teplotou vzduchu. Sálavým infračerveným topením také snížíme celkovou tepelnou ztrátu budovy, která je dána rozdílem mezi vnitřní a venkovní teplotou – čím větší je rozdíl, tím větší jsou tepelné ztráty. Použitím sálavého infračerveného topení je rozdíl mezi teplotou vzduchu u podlahy a stropu 2 – 3°C, což přispívá k dalšímu zvýšení efektivity a ekonomičnosti vytápění.

Nespornou výhodou elektrických infračervených zářičů SUNLINE® je skutečnost, že pomocí nich vytápíte pouze ty prostory, které potřebujete, jen tehdy, kdy potřebujete. Navíc pracují na plný výkon ihned po zapnutí. Můžete tedy vytápět prostory pouze v přítomnosti osob bez nutnosti předehřevu. Také regulace je díky těmto vlastnostem velmi snadná a závisí pouze na požadavcích pro daný prostor (zapnuto/vypnuto, pohybové čidlo, časovač, termostat apod.).

Tradiční horkovzdušné vytápění ohřívá vzduch, který stoupá vzhůru, uniká netěsnostmi budovy a výří prach. Osoby a objekty jsou vytápěny nepřímo vzduchem.

Infračervené zářiče SUNLINE® směřují své paprsky pouze na místa, které chcete vytápět a ve chvíli, kdy chcete vytápět. Teplo je velmi podobné slunečnímu záření bez přítomnosti škodlivých UV paprsků. Osoby a objekty jsou vytápěny přímo s minimálními ztrátami a bez víření prachu.

Tepelná pohoda

Tepelná pohoda je pojmem čistě relativním. Závisí nejen na fyzikálních podmínkách v dané místnosti, jako jsou především teploty a relativní vlhkost, ale i na druhu činnosti člověka. Hranice tepelné pohody se bude u jednotlivých lidí lišit nejen podle otužilosti či zvyku na určitou teplotu – schopnosti snášet teplo či chlad, ale také podle aktuálního zdravotního stavu jedince.

Z níže uvedeného diagramu, kterého můžeme využít k řešení většiny technických problémů je názorně vidět, že tepelné pohody (oblast uprostřed diagramu) je možné úspěšně dosáhnout i při nízké teplotě vzduchu vyšší sálavou teplotou. Diagram je také rozdělen diagonálně na dvě zóny, přičemž u horní dochází k přenosu tepla konvekcí a u spodní zóny převládá při vytápění přenos tepla sáláním. Střední sálavá teplota je dána průměrnou teplotou povrchů uvažovaného prostoru.

 Diagram tepelné pohody v závislosti na teplotě vzduchu a teplotě povrchů (sálavé teplotě)

Další diagram ukazuje potřebu sálavého výkonu (ve W/m²). Z něj lze odvodit, jakého výkonu sálavého topení je potřeba, aby se dosáhlo požadované tepelné pohody. Pokud jako příklad budeme chtít dosáhnout tepelné pohody odpovídající 18 °C při teplotě vzduchu 10 °C, musíme prostor vytápět infračervenými zářiči s výkonem přibližně 85 W/m².

Diagram tepelné pohody v závislosti na výkonu vyzářeném sáláním.

Porovnání provozních nákladů na vytápění typické průmyslové haly o tepelné ztrátě 1000 kW různými tepelnými zdroji.